Po smrti zakladatele Aloise Fáborského (2. července 1937) převzal továrnu jeho syn Antonín a pod jeho vedením společnost přestála válečná léta. Obnova poválečného hospodářství s sebou přinesla firmě nemalé zisky, pracovalo v ní 165 zaměstnanců, zisk podle uzávěrky obchodního roku 1947 činil dva miliony korun, ale na větší investice do obnovy strojů to nestačilo. Po únoru 1948 došlo k zestátnění podniku, Antonín Fáborský dostal v roce 1952 výpověď a příbuzné firmy v Třebechovicích a v Hradci Králové byly zlikvidovány. V roce 1950 se rychnovský závod stal národním podnikem Tozakov (Továrna na zámky a kování) a písmena FAB na vložkách a klíčích nahradila zkratka TZK. Po pěti letech se továrna transformovala do nového národního podniku Orlické strojírny.