Sportuji, protože rád jím a piju pivo – rozhovor s Martinem Moravcem

Kdy jste se začal věnovat sportu?

Se sportem jsem začal asi v sedmi letech, kdy mě naši přihlásili do letohradského biatlonu. Chodila tam už sestra Klára, měla mě alespoň na starost. Po roce mě to přestalo bavit a začal jsem hrát fotbal za Letohrad. Po třech letech jsem se opět vrátil k biatlonu, kde jsem se také potkal se svou ženou.

Sportujete se ženou společně?

Ano. Tím, že jsme oba sportovci, si velice dobře rozumíme i názorově. Volný čas trávíme hodně aktivně, na kole, bruslích nebo lyžích a pracemi kolem domu. V současné době už mě ale manželka doprovází pouze na kole, protože v lednu čekáme přírůstek do rodiny.

Jak dlouho jste se věnoval biatlonu?

U biatlonu jsem vydržel do šestnácti let. Hned po skončení mi můj bratranec nabídl běhat za atletický klub Jiskra Ústí nad Orlicí. Od té doby do současnosti jsem – doufám – platným členem týmu trenéra Jana Vencla. Tento člověk pro mě moc udělal a stále dělá strašně moc, co se týká běhu.

Máte i docela zajímavé příbuzné…

Pravdou je, že můj bratr je známým moderátorem v České televizi. Sestra je známá spíše sportovcům, závodí v dálkových bězích na lyžích. A od doby, co jsme s manželkou svoji, je mým švagrem Ondřej Moravec, slavný biatlonista. Celkem humorné na tom je, že jsme sňatkem zamotali hlavy mnoha novinářům. Byli zmatení, kdo vlastně ke komu patří a někteří v tom nemají jasno dodnes. Když zavzpomínám na naši svatbu, tak tam byli všichni naši sourozenci, proto mnoho kamarádů využilo příležitosti a udělali „selfíčko“ s Vaškem, Ondrou i Klárou.

Potrénujete někdy s Ondřejem?

Velmi zřídka. Na jaře jsme spolu byli párkrát na kole. Ale tím, že on je profesionální sportovec, trénuje dvoufázově. Tedy trénink ráno a odpoledne. A je to většinou tak, že když přijedu z práce, on má už odtrénováno.

Co je vaší motivací k pohybu?

Strašně rád jím a piju pivo. Ale tahle dvě lákadla si musím prvně zasloužit, právě proto všechny ty mé pohybové aktivity. Dalším motivem pro mě je samozřejmě držet váhu v rozumných mezích.

Čemu se věnujete v létě a čemu v zimě?

Od jara převážně běhám a čas od času vyjedu na kolo. V horkých letních měsících mi běh úplně nesedí, protože se „přehřívám“. Proto zařazuji hodně kolo – MTB i silničku. Co se týká závodů v tomto období, jezdím na triatlonové „pouťáky“. Moje plavání je sice jedna velká tragédie, ale beru to jako zpestření. 

Na podzim se opět vracím k běhu. V tomto období bývá nejvíce závodů a zpravidla jsou také nejlepší podmínky pro běžecké závody, kdy je teplota kolem 10 °C a pod mrakem. No a v posledním ročním období se s velkou radostí vracím k běžkám, které mám rád a vždycky se na ně moc těším. V rámci běžek se snažím zajet si se sestrou jeden až dva závody do roka. Jelikož jako bývalý biatlonista mám radši „skejt“, bývá to u mě většinou Bedřichovská 30, což je závod v rámci Jizerské 50, a také vložený závod na volnou techniku na Běhu Piastów v Jakuszicích.

Děkujeme za rozhovor.