Po nástupu komunistů k moci se ani FABu nevyhnulo znárodnění. Soudruzi uvedli jako důvod ohrožení plynulého chodu výroby a hospodářského života.
Antonínu Fáborskému umožnili pracovat v továrně do roku 1952, kdy dostal výpověď a zůstal téměř bez prostředků, jelikož mu nevyplatili soukromé konto. Musel narukovat k technickým praporům, což mu v 41 letech podtrhlo v té době už tak chatrné zdraví.
Odkaz rodiny Fáborských z továrny úplně vymizel. Na klíčích už nestálo FAB, ale TZK – továrna na zámky a kování.

Postupně se k podniku přičleňovali další provozy, například třebechovický nebo skuhrovská slévárna. V 60. letech měl přes 500 zaměstnanců.