Přinášíme vám rozhovor s paní doktorkou Kateřinou Cajthamlovou na téma stravování při vícesměnném provozu.
Je možné si udržovat formu u nepravidelného pracovního režimu?
Služby a střídání pracovního zatížení v rámci směnného provozu vůbec patří mezi nejnáročnější zásah do našeho organismu. Je to trochu podobné jako několikrát týdně cestovat přes různá časová pásma. Náš celý vývoj jako živočišného druhu probíhal v přírodě s jejím pravidelným střídáním dne a noci a tomu se přizpůsobují naše „vnitřní hodiny“. Různé hormony, třeba stresový hormon kortizol nebo spánkový hormon melatonin, mají pravidelné výkyvy hladin v krvi a mozku podle toho, je-li tma nebo světlo. Mezi námi ale existují „skřivánci“ a „sovy“ – a tyto typy odlišně snášejí časné vstávání a ponocování.
Jaké zásady je tedy vhodné dodržovat?
Ten, kdo pracuje ve směnném provozu, by si měl uvědomit, že mu stoupá jednak energetická a živinová potřeba, a to asi o 15–20 %, ale prodlužuje se i doba potřebná na regeneraci – tedy na víkendy a dovolenou. V době odpočinku je třeba střídat činnosti tak, aby proběhl odpočinek správně. Psychicky zatížení pracovníci by tedy měli relaxovat pohybem a dopřát si o svém volnu nějaký sport, fyzicky pracující by měli věnovat čas četbě, procházkám a případně masážím a plavání. Jen takto znovu regenerujeme síly potřebné pro zaměstnání. Co se stravy týká, měla by být hlavně dostatečná a vyvážená. Tady se každý musí orientovat podle svého věku, tělesné stavby, zdravotního stavu a míry zátěže – jednoduchý návod neexistuje.
To, co každý pracovník na směny musí určitě udělat, je dodržovat pravidelnost ve všem ostatním, když už ve vstávání a chození spát pravidelnost mít nemůže. Doporučujeme rozdělit si jídla a jejich čas na více dávek – „předsnídani“, snídani, dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu, večeři, druhou večeři a noční přesnídávku – tedy na osm jídel, z nich tři zůstávají hlavní (snídaně, oběd a večeře) a pracovník si musí na ně vyhradit přesné časy. Strava se tedy bude lišit podle toho, na jakou směnu se chystá: vstává-li na noční odpoledne, začíná odpolední svačinou nebo obědem – podle toho, v kolik vstává. Jde-li na ranní směnu, začíná předsnídaní doma a snídá až v práci.
To, co budou jednotlivá jídla obsahovat, si musí připravit podle toho, zda zátěž bude převážně psychická nebo fyzická. V prvním případě doporučuji vyšší dávku polysacharidů a ovoce, v případě fyzického zatížení je vhodné zvýšit přísun bílkovin a tuků. Aby lépe vynikly rozdíly, dovolila jsem si pro představu ukázat v tabulce rozdíly mezi stravou dvou odlišných pracovníků – jedním je psychicky pracující žena, druhým je fyzicky pracující muž. Předpokládejme, že je oběma 30 let a jsou zdraví.
Čím si vylepšit náladu, chuť do práce v průběhu pracovního dne?
Očekáváte-li, že Vám teď doporučím nějaký druh stravy nebo pochutiny „na zlepšení nálady“, zklamu Vás. Nejlépe vylepšíme náladu v práci nadhledem, odstupem, přijímáním a poskytováním ocenění, sounáležitostí se spolupracovníky, humorem a vědomím smysluplnosti své činnosti. Jednoduše řečeno, práce by nás měla bavit, měli bychom v ní vidět dobré využití svých schopností, cítit se platnými členy kolektivu a být dostatečně oceněni – vnímat sami sebe jako užitečné a platné členy smysluplného týmu. Pak se i noční směny snášejí lépe a mohou se stát běžnou součástí našeho života, aniž na něj mají negativní dopad.
Děkujeme za rozhovor.
Ptala se Ivana Syrovátková