Pokud jste v dobré fyzické kondici, udělejte si jarní výlet na Králický Sněžník. Cesta je dlouhá 18 kilometrů a v jejím průběhu je přibližně 700 metrové převýšení.

Králický Sněžník je součástí třetího nejvyššího pohoří v České republice masivu Králického Sněžníku, a se svou nadmořskou výškou 1423 m n. m. je jeho nejvyšší horou. Masiv se rozléhá v délce asi 16 km od města Králíky po Kladské sedlo. Pohoří je zajímavé svou lokací na hranici tří historických zemí, Čech, Moravy a Kladska. Zároveň se nachází na hranici tří rozvodí. Řeky, které na něm pramení, odvádějí vodu do tří moří, Černého, Baltského a Severního. Proto se mu také někdy říká „střecha Evropy“.

Z města Králíky se vydáme na sever do obce Dolní Morava, která dnes zažívá prudký rozmach turistického ruchu. Auto sice můžeme nechat na parkovišti pod lanovkou, ale při našem výletě všemi známou Stezku v Oblacích mineme, pokračujeme asi o kilometr dál, kde zaparkujeme na volném parkovišti u točny autobusu. Odtud se vydáme po žluté turistické trase. Cesta stoupá zprvu mírně, jdeme lesem podél řeky, na které se nachází několik menších vodopádů. Zhruba po 5 km začne lesní cesta stoupat, možná se trochu zadýcháme. Míjíme chatu Sněžnou a Františkovu, až dojdeme na místo, kde se turistické stezky kříží. Zde se dáme doleva po žluté a červené. I když se počty návštěvníků rok od roku zvyšují, na lesních cestách nepotkáme zdaleka tolik turistů, jako v Krkonoších. Značené turistické trasy respektujeme, pohybujeme se v Národní přírodní rezervaci Králický Sněžník. Můžeme si všimnout, že tu kvete několik velmi vzácných druhů rostlin.

Pokračujeme dále po naší trase, až dojdeme k pověstmi opředené soše slůněte, navržené A. Hallegerovou. Nechal ji vytesat Šumperský umělecký spolek Jescher roku 1932 u příležitosti 10. výročí svého vzniku. Spolek měl za úkol kulturně spojovat Čechy a Němce.  U sochy slůněte můžete spatřit základy bývalé Lichtenštejnovy chaty, která bohužel zchátrala a roku 1971 byla stržena.

Necháme se vést dál naší cestou a zanedlouho se dostaneme k pramenu řeky Moravy.  Je upraven jako studánka a můžeme se v něm osvěžit čerstvou horskou vodou, která stéká příkrým svahem do hlubokého údolí. Dále půjdeme asi 400 metrů přímo na nezalesněný vrchol. Zde je možné spatřit rozvaliny bývalé rozhledny. Odvážní mohou vystoupat na léty ohlazené kameny a kochat se krásnými výhledy do všech světových stran. Výborně jsou vidět Orlické hory a Hrubý Jeseník. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Olomouc, Krkonoše a Beskydy. Na polské straně se v současnosti staví rozhledna, která by letos měla být dokončena.

 

 

Dosáhli jsme vrcholu a nezbývá, než se vydat zpět. Můžeme jít stejnou cestou, užít si vše dvakrát, nebo jinudy. Možností je zde více, ale musíme počítat s tím, že se nám túra o nějaký ten kilometr protáhne.

Cestou autem domů se ještě můžeme zastavit ve Vojenském muzeu Králíky, nebo v klášteře v poutním areálu Hora Matky Boží v Dolní Hedeči, který byl postaven na přelomu 17. a 18. století.

Jiří Cens