Nekvalita, vysoký počet reklamací, ztrátové socialistické hospodaření, pokuty za vliv na životní prostředí. V takovém stavu byla továrna, když v náhle politicky uvolněné atmosféře zavládl pod vedení ředitele Josefa Hlouška podnikatelský duch. Bohužel jen na krátko, v roce 1969 byl ředitel odvolán a od roku 1971 se podnik pod značkou Branických strojíren vrátil do starých kolejí. V roce 60. výročí založení podniku byla otevřena nová jídelna s kantýnou a postavena hala na povrchové úpravy výrobků a o rok později přibyl sklad hutního materiálu. V poslední dekádě státního hospodaření představovala roční produkce 1,5 milionu cylindrických vložek bez jakékoliv strojní mechanizace, zejména díky státním zakázkám při plnění programu pro zvýšení bezpečnosti obyvatel.