Mám ráda sever,
říká Trainee Jana Smolová, která pochází z Chlumce nad Cidlinou, vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Mezinárodní obchod a v roce 2016 nastoupila do společnosti ASSA ABLOY Rychnov do Trainee programu na oddělení nákupu. O tom, co jí tato zkušenost přinesla, jaké z ní má dojmy a zážitky, a také o tom, jaké jsou její koníčky a zájmy se můžete dočíst v rozhovoru, který Jana našemu časopisu poskytla.
V roce 2016 jste se přihlásila do Trainee programu na oddělení nákupu. Jak jste se o programu dozvěděla a proč jste se do něj přihlásila?
Trainee programy byly pro mě zajímavé, protože jsem neměla téměř žádné pracovní zkušenosti. Ještě za doby studia, před státnicemi, jsem na internetu našla inzerát, že ASSA ABLOY hledá trainee. Zaujala mě především možnost zahraniční stáže.
Proč jste si vybrala oddělení nákupu?
Já jsem v tu dobu neměla moc představu, jaké pozice firmy nabízejí. Vystudovala jsem mezinárodní obchod, takže mi přišel nákup v zahraniční firmě odpovídající mému zaměření.
Setkala jste se v praxi s tím, co jste se učila ve škole?
Určitě využívám znalosti z ekonomie a obchodu. Mnoho termínů například z mezinárodního práva jsem znala jen teoreticky. S tím, jak funguje výrobní společnost, se seznamuji postupně praxí. Ve škole byl pro mě velmi přínosný seminář o obchodování a komunikaci s lidmi z různých zemí. Znalosti z něj jsem využívala v průběhu celého Trainee programu, hlavně při zahraniční stáži.
Jak celý 18 měsíční program probíhal?
Nastoupila jsem v srpnu a postupně jsem absolvovala kolečko po celém oddělení – přes operativní a strategický nákup, sklady až po expedici. Poté jsem dostala svoje vlastní úkoly, jako strategický nákupčí jsem měla na starosti určité kategorie. V březnu jsem pak odletěla na zahraniční stáž.
Kde a jak dlouho jste v zahraničí byla?
Jela jsem na tři měsíce do Finska. Působila jsem také na oddělení nákupu, ale seznámili mě i s chodem dalších útvarů. K mým povinnostem patřilo mimo jiné zakládání nových dodavatelů a položek do systému. Účastnila jsem se jednání, zasvětili mě do jejich nákupních procesů včetně reportingu, abych měla srovnání s Rychnovem.
Jak trainee program pokračoval po návratu z Finska?
Po návratu ze zahraničních stáží jsme se všichni trainee sešli u nás v Rychnově. Každý prezentoval své poznatky, zážitky a vyměnili jsme si nově získané zkušenosti. Následovalo několik měsíců v našich mateřských firmách. Zakončení proběhlo na začátku května 2018 v Londýně, kde jsme dostali certifikát a zhodnotili průběh celého programu.
Co vás na na Trainee programu bavilo?
Nejvíce samotná zahraniční zkušenost, jiná kultura, pracovní prostředí, setkání s novými lidmi, získání kontaktů, které dodnes využívám ve své práci. Užívala jsem si i volný čas, Finsko je velmi zajímavá země. Součástí programu jsou také setkání všech trainee, kteří do něj byli v daném roce zapojeni. Vyměňujeme si zkušenosti a jsme stále v kontaktu i mimo práci, což je super.
Jak jste využila získané zkušenosti po návratu do Rychnova?
Nevím, zda byli z mého návratu nadšeni mí kolegové. Přijela jsem zpět s novými nápady a elánem měnit zdejší procesy a napodobovat finská řešení. Brzy jsem pochopila, že nelze vše aplikovat stejně ve všech firmách. Záleží na mnoha aspektech, které ovlivňují, jak věci fungují. Základní principy se však snažím využívat stále, stejně jako mnoho kontaktů, které jsem při své stáži získala.
Doporučila byste trainee program ostatním studentům?
Určitě, bez váhání.
A co byste jim poradila?
Aby se vůbec nebáli vyjet, aby se hodně ptali, zajímali se, snažili se do všeho zapojit a získat co nejvíce informací. Prostě využít všech možností na maximum. Poznání cizí kultury a odlišné mentality lidí je velmi prospěšné. Je důležité, aby si člověk uvědomil, že se každý nebude chovat tak, jak očekáváme, ale že se může chovat jinak, protože má jiné kulturní zázemí, jinou historii, žije v jiném prostředí. Zahraniční pobyt také přispěje ke zdokonalení cizího jazyka.
Jak jste ve Finsku trávila volný čas?
Měla jsem štěstí na kolegy, tráví společně spoustu času i mimo pracovní dobu. Připravili mi nabitý program, byli jsme lyžovat, na biatlonu, jezdili se psím spřežením, navštívili basketbalové a hokejové zápasy, hráli bowling. Samozřejmě nesmím zapomenout na oblíbenou aktivitu Finů, saunování. S kolegyní z Jižní Afriky, také trainee, jsme podnikly výlety do Helsinek, Tallinu a dalších míst. Finsko jsem zvolila nejen proto, že máme podobné zaměření výroby, ale i protože miluji severské země a cestování. Mám spoustu skvělých zážitků.
Poznala jste Finy, jací jsou v práci a mimo ni. Jakou mají mentalitu?
Finové jsou z počátku uzavřenější, ale když se s nimi víc poznáte, tak jsou velmi milí, přátelští, rádi vás vezmou domů a seznámí vás s rodinou. Přijetí bylo nad mé očekávání velmi vřelé.
Ráda cestujete. Kde všude jste byla?
K cestování mě přivedli moji rodiče, kteří často a rádi cestují. Byli jsme společně ve Skotsku, Norsku, na Sicílii, v USA nebo v Maroku. Jsem ráda, že mě rodiče nebrali jenom k moři, ale dovolené byly vždy aktivní a dobrodružné. Dnes cestuji už sama nebo s manželem, spíše do míst s krásnou přírodou a horami, než do velkých měst a resortů. Vloni jsme byli autem v Norsku a letos v červenci se chystáme na Island. Budeme si sami vařit, spát v autě a těšíme se, že budeme sami svými pány. Chceme vidět, co nejvíce, tak vše předem podrobně plánujeme.
Máte nějaký další cestovatelský sen?
Spoustu. Chtěla bych do Kanady, na Srí Lanku, kamkoliv kde jsou hory a krásná čistá příroda. Takových míst je dnes čím dál méně.
Jaký byl váš nejhezčí zážitek z cest?
To je těžká otázka, zážitků je mnoho a každý jiný. Třeba Norsko bylo nádherné. Byli jsme na jeho nejsevernějším bodu, za polárním kruhem, kde v létě téměř nezapadá slunce. Chodili jsme na túry a obdivovali krásy norské divočiny. Stejně úžasný byl noční výstup na sopku Stromboli na Sicílii nebo dech beroucí výhled na Grand Canyon v Americe.
Víme, že vaším dalším koníčkem je tancování…
Tancuji od malička, vyzkoušela jsem snad všechny druhy tance od baletu přes břišní tance po mažoretky. Ze všech tanečních stylů mi je nejbližší hip hop a street dance, kterému jsem se začala věnovat na střední škole. K tomu ještě s manželem navštěvujeme kurzy společenského tance pro pokročilé. Takové tango v obýváku dovede vždycky zlepšit náladu (smích).
Účastníte se také tanečních soutěží?
S manželem tančíme hlavně pro zábavu. Sama ale stále tancuji street dance v taneční skupině pro dospělé, kde soutěžíme v seniorské kategorii 25+ (smích). Dříve jsem jezdila na taneční soutěže nejen jako členka taneční skupiny, ale i jako její vedoucí. Rozzářené dětské oči a pusy upatlané od dortu za první místo byly pro mě tou nejlepší odměnou.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho pracovních i osobních úspěchů.
