Sofie, hlavní město Bulharska, na nás dýchne lehce orientální atmosférou.

V Bulharsku má své sídlo jeden ze členů nově sloučeného regionu ASSA ABLOY East Europe Manufacturing –  společnost ASSA ABLOY Opening Solutions BulgariaV malém cestovním průvodci vám přiblížíme krásy této země.

 

Bulharsko bylo pro Čechoslováky již před lety oblíbenou volbou při plánování letní dovolené. A dnes se zase rádi vracíme, možná i proto, že k této zemi máme blíž, než tušíme.

Mnoho Čechů se aktivně podílelo na obnově Bulharska po jeho osvobození od pět set let trvající turecké nadvlády v roce 1878. Pomáhali při tvorbě moderní justice, kulturních institucí, školství a vědy nebo zakládali pivovary, cukrovary a textilky. Například prvním městským architektem hlavního města Sofie byl Antonín Kolár, autor budovy Hlavního nádraží a dalších důležitých staveb. Dodnes zde jezdí české tramvaje z dílen ČKD. Slova jako chléb, voda, kafe nebo pláž se řeknou v bulharštině i češtině úplně stejně, boty jsou obuvky a zmrzlina sladoled. Bira byste asi taky rozuměli, ano, pivo. A Bulhaři, stejně jako Češi, rádi improvizují a nemají rádi razítka.

Exotika dvě hodiny od domova

Přesně tolik času vám při cestování letadlem stačí na to, abyste se ocitli v jiném světě. Bulharsko tvoří most mezi křesťanskou Evropou a muslimským Tureckem, proto zde nenajdete žádné baroko ani renesanci, ale naopak směs tradiční turecké muslimské a bulharské pravoslavné architektury. Bulharsko je čtvrtou zemí na světě s nejvyšším počtem památek zapsaných do UNESCO. Mezi ty nejkrásnější patří letovisko Nessebar na pobřeží Černého moře s hodnotnou historickou architekturou, Thrácká hrobka Kazanlak ze 4. století před naším letopočtem a Rilský klášter s muzeem klenotů. Ale Bulharsko nejsou jen památky. Jsou to hlavně písčité pláže s komfortními hotely a vynikající kuchyní. Varna, Zlaté písky, Slunečné pobřeží – to jsou dnes už legendární místa plná nekonečných písečných pláží u Černého moře, nočního života a lahodného vína.

Botanická zahrada ve městě Balčik o rozloze 6,5 ha. Nachází se zde na 3 000 druhů rostlin z celého světa.

Údolí růží je 120 km dlouhé údolí ve středním Bulharsku. Pěstuje se zde speciální druh růží, z nichž se již od starověku destilací získává růžový olej, základní substance při výrobě parfémů. Z Bulharska pochází 70 % světové produkce růžového oleje.

Vůně růžového oleje

Pěstování růží má v Bulharsku tradici již od poloviny devatenáctého století, kdy si kdosi všiml, že odrůda konkrétně z Šipčenského průsmyku krásně a silně voní. Pěstují se zejména kolem vsí na svazích Balkánského pohoří a Sredne gory v Údolí růží v Thrácké nížině. Z růží se vyrábí voňavky a vonné oleje a pořádají se festivaly a slavnosti růží na způsob našich dožínek.

Zázračný jogurt

Na počátku tohoto bulharského zázraku byl objev ruského biologa Ilji Mečnikova, který si všiml, že v Bulharsku žije více stoletých lidí než v jiných zemích. Později prokázal, že bakterie v tamním jogurtu pomáhají zachovat dobré zdraví a chrání tělo před toxiny, infekcemi a alergiemi. Slovo jogurt se objevilo již v řeči Tráků, tamních starověkých obyvatel turecké „jog“ znamenalo hustý a „urt“ mléko. Jeho kouzlo spočívá v obsahu živých mléčných kultur lactobacillus bulgaricus. Má velmi nízký obsah cukru a je tak hustý, že když s ním otočíte sklenici, nevypadne. S poklesem podílu zemědělské výroby v Bulharsku bohužel dnes klesá i konzumace tohoto jogurtu a s ním i pověstná dlouhověkost bulharských obyvatel.

Nessebar je starobylé město a jedno z hlavních turistických letovisek. Městu se přezdívá „Perla Černého moře“.

Katedrála Nanebevzetí panny Marie je jednou z hlavních dominant města Varny a zároveň druhým největším bulharským kostelem.

Černé i modré, sladké i slané, ano a ne

Představovali jste si někdy, jak vzniká moře? Odkud se vezme a proč? Černé moře vzniklo 8 000 let před naším letopočtem protržením přírodní bariéry na Bosporu, kdy se voda ze Středozemního moře vlila do původního sladkovodního jezera. Rychlost toku vody byla kolem 100 km za hodinu a důsledkem je skutečnost, že slaná voda klesla pod původní sladkou vodu a již se nikdy dokonale nepromísila, proto jeho hladina v zimě zamrzá. Voda Černého moře má běžné čiré zabarvení, prozářená sluncem je modrá nebo zelená, ale to, že se moře jmenuje Černé, má svoji příčinu. Od hloubky 100 metrů už je minimum světla, proto tam není žádný život. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že dno moře je pokryto černým bahnem s nízkým obsahem kyslíku. To z něho činí doslova ráj pro archeology, neboť jsou zde „zakonzervovány“ až 4 000 let staré vraky lodí z dob starověkého Řecka.

O Bulharech se ví, že na znamení souhlasu zavrtí hlavou a opačně. Mají to prostě obráceně a může to plést oddávající nebo zahraniční statistiky při veřejných průzkumech, navíc ke všeobecnému zmatku přispívá vliv Evropy, někteří se to totiž naučili dělat jako my. Ale raději nechtějte vědět, proč tomu tak je. A třeba se to dozvíte v některém z příštích cestovatelských tipů, pokud budeme psát o Turcích.

Thrácká hrobka Kazanlak s velkým množstvím zachovalých nástěnných maleb, jejíž vznik se datuje do helénistické doby, byla v roce 1979 zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO.

Rilský klášter (monastýr) byl založen v 10. století. Během dalších staletí byl několikrát zničen a znovu postaven. Patří k nejvýznamnějším památkám Bulharska a roku 1983 byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Uprostřed dvora stojí klášterní kostel svaté Bohorodičky zdobený zevnitř i zvenčí pestrobarevnými freskami.